Eremocitrus glauca (Lindl.) Swingle
- Podrobnosti
- Kategorie: Australské citrusy
- Zveřejněno 18. 1. 2017 12:31
- Zobrazeno: 3034
Australský endemit z Nového Jižního Walesu a Queenslandu, předpokládá se, že v Austrálii rostl již před 20 milióny let. Má ze všech příbuzných rodu Citrus nejkratší vegetační dobu a snáší teploty 45°C a naopak v zimě v úplném vegetačním klidu mráz až -8°C, podle některých autorů až -20°C. Objevil jej r. 1846 p. Mitchel ve východní Austrálii. Vzhled variabilní, mnohokmenný, trnitý, hustý, neproniknutelný, středně vzrůstný keř až po 12 m vysoký strom s kulovitou korunou. Husté listy šedozelené s našedlým chmýřím a silnou pokožkou, podlouhlé, úzké, hladké, mladé listy plstnaté. Trny krátké, silné, někdy však i 8 cm dlouhé. Květy četné, drobné, bílé, oboupohlavní, některé jsou však pouze samčí. Od rozkvětu po vyzrání plodů stačí jen 8 týdnů. Plody jsou podobné malým lajmům, kulovité až zploštělé či obvejčité, výjimečně hruškovité, asi 2-2,5 cm v průměru. Oplodí tenké, žlutozelené až tmavě žluté, někdy až průsvitné se zřetelnými siličnými kanálky. Dužnina žlutá, hrubá, šťavnatá, příjemně kyselá, někdy nahořklá. Má 5 segmentů a malý počet semen, většinou je však bezsemenná. Plodů se používá na marmelády a nápoje. Byly vyšlechtěny i hybridy s řadou pravých citrusů. S úspěchem se roubují na pravé citrusy i na druhy rodu Microcitrus. Snáší suché i zasolené pouštní půdy, je odolný vůči suchu a ostrým větrům, i když v takových podmínkách shazuje listy. Jelikož na jaře nastupuje do vegetace později než poncirus, jeví se jako zajímavá mrazuvzdorná podnož. Nově se zavádí označení Citrus glauca (Lindl.) Swingle.
Rostliny naleznete v našem e-shopu