Bizzaria variegata

Dle názvu patří ke zvláštním odrůdám, má sice genetické znaky bigarádie, ale plody mají morfologické znaky bigarádie i cedrátu. Podle díla Pietra Natiho z r. 1674, ředitele botanické zahrady v Pise, byla objevena r. 1644 v zahradě vily markýze Panciatichi zvaného "Torre degli Agli" (okřídlená věž). Na přání Baldassarre Franceschini, jenž ji pojmenoval, plod vyobrazil v 17. století Volterra, zvaný Volterrano. I po třech staletích přetrvává řada zmatků a nejasností o jejím původu. Nejpravděpodobnější teorie předpokládá, že se jedná o chiméru nebo křížence z roubování, který vznikl náhodně mutací poupat po roubování mezi podnoží bigarádie a cedrátu. Tato mutace vyprovokovala vznik zárodku, který měl charakteristické znaky obou druhů. Jiní botanici v minulosti naznačují, že by se mohlo jednat o křížence dvou mladých rostlin různých druhů díky různým metodám křížení (roubování) nebo o pohlavního křížence vzniklého spojením pylu bigarádie a limone cedrato (zřejmě cedrátu). Strom středně vzrůstný, roste do výšky, listy obvejčité až eliptické s křídlatým řapíkem, ale i úzké elipsovité, deformované, zvlněné, někdy i s různou barvou, světle nebo tmavě zelenou. Plody monstrózní, hrbolaté, oplodí je hrbolovité, tvarově výrazně deformované, v barevné kombinaci žluté, oranžové a zelené, vytváří zpravidla na plodu podélné pruhy odlišné barvy. Na počátku 20. století byla pokládána za ztracenou, ale asi v 70. letech byla nalezena v zahradě medicejské vily v Castello zachovaná roubováním. Aby se zabránilo, že se tato ojedinělá rarita opět ztratí, byla také r. 1995 věnována do Boboliho zahrad a Botanické zahrady ve Florencii, v současnosti ji tak lze najít i v dalších okrasných evropských zahradách, např. Villa de Castello ve Florencii, zahradě zámku na ostrově Mainau. Byla nazývána též "Cedrangolo Biccio dolce d.o. bizzarria".

Rostliny naleznete v našem e-shopu